Restaurování

Restaurátorské práce na každé zakázce začínají předběžným průzkumem a fotodokumentací předmětu. Výsledkem je zpráva zákazníkovi se stanoveným postupem restaurování a cenovou nabídkou. Přesnější stanovení stavu se určí až po úplném rozebrání, které je nutné, aby se dal nábytek uvést do původního, funkčního stavu. Všechny klížené spoje se vyčistí, provedou se opravy, doplní se vadné a chybějící části, nedržící a poškozená dýha. Opatrně se odstraní starý šelak a začne se ručně brousit. Po máčení a opakovaném broušení se často předmět napouští fermeží, nebo lněným olejem, aby vynikla kresba dřeva a za mokra se zabrušuje. Po důkladném proschnutí nastává ruční nanášení polnou mnoha vrstev šelakové politury. Po úplném vyschnutí se zalešťuje vytahovací politurou a poliší. Následuje montáž, klížení a závěrečné přeleštění. Během celé práce provádím fotodokumentaci, kterou průběžně zasílám zákazníkovi i s postupem prací. 
Obnova historického předmětu je nesmírně náročná na zručnost, trpělivost a umění restaurátora, avšak výsledkem je navrácená krása a užitná hodnota.

Šelakové politury

Při restaurování starožitného nábytku se používají šelakové politury. Jsou původní a mají neocenitelnou vlastnost - nádherně pod ní vyniká kresba dřeva. Při vyleštění jsou vidět nejjemnější hry barev a kontrasty v textuře dřeva, které dostává medové zabarvení - podobné tomu, jak vypadá přirozeně vyzrálé dřevo vlivem ultrafialového záření. Navíc zůstává zachována barevnost tvrdých - tmavších a měkkých - světlejších let v kresbě oproti moření, které vykresluje texturu obráceně.

Šelak je přírodní surovina známá lidstvu už po tisíciletí. Vzniká jako výměšek červce lakového který se vyskytuje v Indii a Thajsku (Indonésii). Prostřednictvím tohoto sekretu chrání červec svoje larvy před nepříznivými vlivy okolí. Tato surovina se sklízí z větviček, na nichž se červec usazuje, saje mízu a žijí zde i jeho larvy. Po vyčištění a dalším tepelném zpracování základní suroviny vzniká tzn. jádrový lak, který se dalšími procesy mění v hodnotný šupinkový šelak. Ten se rozpouští v čistém lihu a je dodáván v různých odstínech: citron, lemon, orange, rubín a bílý, který je bělený chlorovým louhem a řada dalších barev. Používají se i černé šelaky, které se barví nikrosinem, nebo speciálními pigmenty.

Pracovní postup při nanášení šelakové politury

Nejprve je třeba odstranit starý lak pomocí lihu, speciálně tvarovaných cidlin a drátky. Poté se vyspraví dýhované plochy, kde je poničená, či uvolněná dýha, nebo se na ní tvoří puchýřky. K těmto opravám slouží skalpely, dláta a injekční stříkačky s lepidlem a samozřejmě, pokud je třeba, tak vhodná dýha se stejnou texturou. Též je třeba rozebrat a vyčistit všechny klížené spoje provést mechanické opravy, doplní se vadné a chybějící části nábytku. Když je vše opravené, začne se ručně brousit. Po máčení a opakovaném broušení se často předmět napouští fermeží, nebo lněným olejem, aby vynikla kresba dřeva a za mokra se zabrušuje. Po důkladném proschnutí nastává ruční nanášení polnou mnoha vrstev šelakové politury. Předpokladem úspěšného politurování je dokonale do ruky padnoucí polna. Je vyrobena ze savého jádra - např. vata, vlna a bavlněného potahu ze staré seprané látky, speciálně skládané. Každý restaurátor si ji vyrábí sám. já si ji šiji a potah vyměňuji. Začíná se tzn. gruntováním - řídkou politurou, která se krouživými pohyby zapravuje do plochy. Po proschnutí se začíná nanášet hustší politura a na plochu se přisypává pemza, která má brusné účinky a vzniklý maz napomáhá zaplnit póry dřeva. Je to velmi důležité, aby výsledkem byla dokonale hladká a lesklá plocha. V této fázi se již také přikapává polírovací olej, který slouží jako separátor. Přidávají se další vrstvy politury už bez pemzi a poslední tahy se vedou směrem po letech. Nesmí se však spěchat a vrstvy se musí nechat dobře vyschnout. Závěrečné leštění, při kterém se odstraní vystupující olej z plochy, se provádí už jen přikapáváním lihu na nový potah. Po úplném vyschnutí se zalešťuje vytahovací politurou a  poliší. Při vytváření (provedení, nanášení) ruční šelakové politury je třeba velké trpělivosti. Neopatrným pohybem, statickým nasazením polny, či jinou neopatrností se může polna přilepit, utrhe všechny vrstvy a může se začít znovu.
Také je třeba pracovat v absolutně čistém prostředí. Eventuelní prachové smítko na polně způsobí těžko odstranitelné škrábance. Důležitá je i teplota v místnosti. Nesmí klesnout pod 20°C, aby šelak dobře fungoval a výsledek byl dokonalý.
Po důkladném vytvrzení politury následuje montáž, klížení a závěrečné přeleštění.